Digitalizace a umělá inteligence - to jsou skoro kouzelná slova, která se ve veřejném prostoru objevují čím dál častěji. A je zcela evidentní, že budou prostupovat čím dál častěji do našeho každodenního života. Zásadní otázkou pak je, aby tyto technologie dobře posloužily, ale nestaly se tím příslovečným „zlým pánem,“ abychom zkrátka jako Česko co nejvíce využili unikátní možnosti, které nové technologie nabízejí, a eliminovali problémy, které technologická revoluce nevyhnutelně přináší (bezpečnostní hrozby, šíření dezinformací, prohlubování sociálních a regionálních rozdílů atd.). O tom, jak digitalizaci a umělou inteligenci co nejlépe využít ve prospěch naší země a společnosti, diskutovali účastníci kulatého stolu Digitalizace 2030+, kterou v rámci Ideové a programové debaty naší strany pořádala dne 4. dubna 2023 odborná komise KDU-ČSL pro digitalizaci a IT.
Akce se za předsednictví poslance Jiřího Navrátila zúčastnili špičkoví lidovečtí odborníci i přizvaní hosté ze soukromé i státní sféry.
Základem veškeré digitalizace jsou ale sítě. A bohužel, Česko se dlouhodobě potýká s problémem, že legislativa na rozdíl např. od Německa nenutí operátory sítě sdílet, takže se sítě ve městech zdvojují či ztrojují a naopak na venkově leckdy zcela chybí. Jen to prohlubuje zaostávání některých regionů. A i na tomto příkladě se názorně ukazuje, že Česko zatím nedokáže systematicky přenášet nosné příklady dobré praxe ze zahraničí do českých podmínek.
Evergreenem je pak digitalizace agend veřejné správy. Ministerstvo práce a sociálních věcí dělá v této oblasti za poslední měsíce výrazné pokroky, ale stát jako celek stále zaostává i za Ukrajinou. Stačí připomenout, že poslední výrazný posun v této oblasti v podobě Czech POINTů představila česká vláda před více než 15 lety. Je třeba proto diskutovat o tom, co digitalizovat, jak (ne jen prostě převádět papíry do elektronické podoby- to dobře nefunguje a není uživatelsky příjemné), jak identifikovat duplicity a odstranit je. A jak třeba vylepšit i systém datových schránek, které nejsou uživatelsky zrovna nejpřívětivější. V digitalizaci nemusíme znovu vymýšlet již vymyšlené, na trhu je mnoho dostupných aplikací, které lze využít či adaptovat, případně využít i již hotová řešení z dalších resortů.
Důležité by bylo zajistit, aby tyto služby byly dostupné pro všechny občany, včetně těch nejstarších a nejzranitelnějších.
ChatGPT jako poslední výkřik umělé inteligence v poslední době vládne vzrušeným debatám nejen v technologických kruzích. Zasahuje čím dál výrazněji i do dalších sfér, od datové analýzy, přes marketing až po umění. Umělá inteligence bude mít stále větší dopad na ekonomiku, systém vzdělávání, zábavy a vůbec fungování institucí. Některé profese budou ohroženy (např. účetní), jiné se budou muset výrazně adaptovat (marketingové pozice) a jiné nabydou na významu.
Mezi další diskutovaná témata patřila potřeba zlepšit kybernetickou bezpečnost Česka, institucí a obyvatel, protože s rostoucí důležitostí nových technologií roste i zranitelnost vůči těmto hrozbám. Dále je třeba zvýšit digitální gramotnost, zejména starších spoluobčanů, integrovat online služby do jedné webové či mobilní aplikace a systematicky podporovat inovativní řešení, včetně startupů a malých a středních IT firem, které by se svým významem velmi snadno mohly stát novým „automobilovým“ průmyslem Česka.