Jak správně hodnotit vědecká zkoumání, výzkumné projekty a praktické inovace, jak pro nezbytnou transformaci české ekonomiky v probíhající digitální revoluci využít větší propojení vědy s praxí a byznysem a v neposlední řadě i o zastoupení žen ve vědě, o tom všem diskutovali účastníci kulatého stolu Budoucnost české vědy. Zorganizovala ho dne 19.4. 2023 odborná komise KDU-ČSL pro vědu, výzkum a inovace za předsednictví Pavla Bělobrádka. Kulatý stůl, kterého se zúčastnili i přední čeští akademici, byl součástí Ideové a programové debaty KDU-ČSL a jeho závěry se využijí při zpracování střednědobé lidovecké politické strategie. Nové lidovecké ideje a projekty v této oblasti veřejnosti představíme na programové konferenci 21. října 2023.
Vyhodnocování je klíč
Věda, výzkum inovace – tyto tři vzájemně provázané aspekty jsou v Česku, které je nejprůmyslovější zemí Evropy, nesmírně důležité. Je zároveň zřejmé, že s ohledem na množství veřejných peněz v této oblasti je vyhodnocování výsledků vědy a výzkumu naprosto klíčové, musí být realizováno v
.jpg.aspx?width=600&height=423 "Pozvanka_kulaty-stul-budoucnost-ceske-vedy_19-4-2023_final-(1).jpg")
mezinárodním kontextu, se zohledněním jak kvantitativních tak kvalitativních kritérií. Důležitý je i aspekt praktické využitelnosti vědeckých poznatkům, a to i v oblasti základního výzkumu. Zkušenost moderní společnosti pak ukazuje, že kromě exaktních věd jsou neméně důležité i ty společenské, které pomáhají kultivovat a vzdělávat společnost.
Spolupráce státu a byznysu
Musíme také hledat cesty, jak prohloubit spolupráci státu a soukromých firem ve vědě a výzkumu. Nemáme totiž neomezené zdroje, takže je třeba finance koncentrovat, zejména na rozvoj hospodářství s vysokou přidanou hodnotou, stát pak může i využít detailní znalosti soukromého sektoru, které mu chybí. Stát vynakládá ročně 40 miliard Kč na výzkum a vývoj, dalších 76 miliard pak dávají firmy, v Česku realizuje vlastní výzkum 2 800 firem. Podniky nejvíce investují do rozvoje digitální ekonomiky, v automotive a ve strojírenství.
Perspektivními obory českého průmyslu a hospodářství z hlediska přidané hodnoty je např. nanotechnologie, biotechnologie, průmysl 4.0, železniční doprava, energetika, kreativní průmysl atd.
Bohužel, v mnohých oborech v Česku chybí firmy, které by dokázaly využít i excelentní výsledky české vědy a výzkumu, na což pak doplácí celá země. Je třeba proto vést systematický, strukturovaný a institucionalizovaný dialog mezi státním a soukromým sektorem, jak vše celkově zefektivnit, omezit neefektivnímu vynakládání výsledků a koncentrovat zdroje do těch nejvíce perspektivních oblastí a oborů.
Ženy ve vědě
Dosud nevyužitý potenciál Česka bezesporu spočívá i v ženách, které jsou do výzkumu zapojeny stále výrazně menšinově. Zatímco ženy tvoří 60 % absolventů magisterských oborů ČR, mezi výzkumnicemi je jich jen 28 % a ženy tvoří třeba jen 27 % docentů a 15 % vysokoškolských profesorů v Česku. Ženy tak mají výrazně menší zastoupení v top pozicích a rozhodujících orgánech české vědy a výzkumu.
Klíčový problém je v době mezi doktorským studiem a výzkumem, kdy ženy zakládají rodiny a mají menší šance skloubit rodinný život s prací. Usnadnit jim to je klíčovou výzvou do budoucna. Například v oblasti mateřské dovolené, návratových grantů a hlavně i vůle toto prioritně řešit.